Dlouhou dobu jsem psala na blog články z pohledu člověka žijícího v Portu. Teď, když jedu do Porta, tak jsem spíš už jen návštěvník nebo “turista”. Do Porta se snažím létat často, protože se přeci jen po těch letech stalo mým domovem. Teď je mé srdce na pomezí mezi třemi státy a už si ani nejsem jistá, kam přesně patřím. Při každé z mých cest do Porta, mám určité rituály, které si nikdy neodpustím (tedy kromě početných návštěv mých přátel, kteří mi moc chybí), jež zahrnují oblíbená místa a jídla. Možná vás to trochu inspiruje při příští návštěvě Porta a získáte zažítek portugalštějšího nádechu.
Portugalská snídaně
I přesto, že miluji k snídani náš český kváskový chleba s džemem nebo lívanečky, už jsem si za tu dobu stihla zvyknout i na tradiční portugalskou snídani. Většinou se podává tzv. Torrada, což je v podstatě opečnený toustový chléb, či jakýkoliv jiný chlém (který má pekárna v nabídce), promazaný pořádnou vrstvou slaného másla, která se do toustu řádně vsákne a dodá šťavnatost. Nebo také jejich místní Croissant brioche (nemá s klasickým máslovým croissantem nic moc společného kromě tvaru a jména), nejlépe servírovaný tzv. “misto preensado”, neboli zapečený se šunkou a sýrem. Samotný croissant má nasládlou chuť, která krásně ladí se slaností sýru a šunky. Já si k tomu nejraději dávám espresso (o portugalské kávě a její úžasné chuti jsem určitě již mluvila) a Compal, což je místní nejoblíbenější značka džusu, doporučuji příchuť Pera (hruška). Pokud ovšem je na vás espresso moc silné, můžete si dát Meia de leite (půl kávy, půl mléka) či Galao (mléko s kapkou kávy, podobné latté). A to vše nejlépe venku na čerstvém vzduchu, při ranním slunci, v malé místní kavárně.
Super Bock
Už jsem si zvykla na lehké portugalské pšeničné pivo, které se pije velice dobře krásně vychlazené na pláži, během horkých letních dnů. Chutí mi velice připomíná mexické pivo Corona. Na některých místech vám mohou nabídnout Sagres, ale to se pije zejména na jihu a na severu se pije Super Bock. Takže žádnou zradu!
Pastel de Nata
Pastel de Nata je jeden z mých nejoblíbenějších dezertů. Stále si jej nejraději dávám v Manteigaria a stalo se to tradicí, že se tam při návštěvě Porta alespoň jednou otočím (je to trochu turistické místo, ale pastel je vážně luxusní). Dokonce tam vždy zatáhnu svého partnera, který taky ocenil jeho chuť (a to už je co říci od rodilého Portugalce).
Guindalense Futebol Clube
Podle názvu byste si řekli, že snad chodím na pravidelné návštevy fotbalového klubu. Není to úplně pravda. Jedná se o kavárnu/bar umístěný na vrcholu kopečku s nádherným výhledem na slavný most Ponte Luís I (provozovaný právě nějakým tím fotbalovým klubem). I přesto, že už je místo trochu více turistické než bývalo, stále se tu dá sem tam najít místo k posezení s krásným výhledem a možností dát si pivo a Bifana (speciálně upravené věpřové maso se šťávou v housce). Kromě výborné lokace má pro mě místo nostalgickou hodnotu. Zde právě jsme se partnerem před 5 lety poznali. Ráda se sem po těch letech vracím a zavzpomínám.
Barraca do Ouro
Procházku podél řeky směrem k oceánu také při svých cestách nevynechám. Často bývá i na samotné pláži až moc veliký vítr a procházka podél řeky může být tak skvělou náhradou. Někdy je naším cílem cesty samotná procházka podél řeky, někdy oceán a někdy prostě jen stánek Barraca do Ouro, kde se můžete občerstvit dobrou kávou nebo výbornou svačinou.
Francesinha
Tradiční portugalské jídlo s kořeny právě v Portu. Tuhle oblíbenou místní pochoutku rozhodně nikdy na svých návštěvách nevynechám. Vzhledem k tomu, že je to těžké jídlo, nejlepší je nechat si pořádně vyhládnout a potom si člověk francesinhu vychutná o trochu více. Francesinha zpravidla obsahuje dva toustové chleby proložené steakem, klobáskami, případně salámem, pokryté plátky sýra a zalité speciální omáčkou z piva, portského vína a rajčat (snad jsem něco nevynechala). K tomu se ještě podávají hranolky, jinak by to přeci bylo až moc dietní. Ale pozor, k francesinhe se zásadně pije pivo!
Ryba
I přesto, že nejsem nějaký šílený milovník ryb, v Portugalsku jsem si přeci jen k rybám našla cestu a tak nesmí chybět v jídělníčku při každé návštěvě. Nejtypičtější je samozřejmě treska, která se připravuje snad na tisíc různých způsobů. Moje oblíbené pokrmy jsou Bacalhau com broa, Bacalhau a brás nebo Pataniscas.
Alheira
Velice netradiční portugalská klobása. Je plněna vepřovým masem a má celkově lehce nasládlou chuť. Nejlěpe chutá například obalená a pečená v listovém těstě. Tu si může připravit každý doma sám. Stačí si koupit u řezníka klobásku a plát listového těsta v obchodě. Doma následně sloupněte kůži z klobásy, zabalte do listového těsta, potřete rozšlehaným vajíčkem a pečte na 180 stupňů cca 20 min, dokud listové těsto nedostane zlatavý nádech.