Nejprve bych ráda uvedla na pravou míru jednu věc. Často se lidé na různých fórech nebo ve skupinách ptají, kam se v rámci Portugalska vydat. Nevím proč, ale často otázka vypadá ve stylu “Porto nebo Algarve, co myslíte?”. Samozřejmě většina odpovědí hlásá “Algarve” a něco ve stylu “Porto sfoukneš za víkend jindy”. Já se ale zamýšlím nad tím, proč se v otázce porovnává návštěva města s návštěvou celé jižní oblasti? Neměla by ta otázka znít spíše “Algrave nebo sever Portugalska?” Ano, Algarve je neskutečně krásná oblast Portugalska a stojí za to ji navštívit, ale neměli bychom zapomínat taky na sever, kde není pouze Porto, ale překrásná příroda a celá řada nádherných míst, které vyrazí dech.
PROČ O TOM MLUVÍM TEĎ?
Nedávno nás do Portgalska přijela navštívit celá moje rodina. Bylo naprosto neuvěřitelné, že dorazila nejen moje mamka, ale i táta se ségrou. Nikdo do poslední chvíle nevěřil, že se naši skutečně rozhodnou koupit letenky a vyrazí. Opak se stal pravdou a tak je na konci července krátce po půlnoci přivítalo letiště v Portu, kde jsme je s přítelem nadšeně posbírali a odvezli k nám domů.
Věřím, že to není jen v naší rodině, ale má to tak spousta lidí, že když cestuje skupinka lidí, zpravidla chce každý vidět trochu něco jiného a někdy to může být oříšek vymyslet plán cestování. U nás tomu nebylo jinak. Mamka už v Portu byla dvakrát, město už zná a viděla už i kousek okolí Porta. Táta naopak letěl do Porta poprvé (letadlem poprvé v životě) a docela se těšil, že uvidí i město a trochu si ho projde.
Moje sestra je ještě úplný opak. Momentálně s ní cloumá silná puberta a její aktuální nejoblíbenější činností jsou hry, sport anebo válení se na gauči s Netflixem. Samozřejmě nebyla nadšená ani z chození po městě natož z dlouhých výletů po okolí. Já jsem si dala za úkol se pokusit vyhovět všem a rozhodla jsem se s vámi podělit o pár tipů, které můžete navštívit, jestliže se vydáte na SEVER PORTUGALSKA.
NEDĚLE
Přílet 00:20 ráno (24. Července)
Když jsme se všichni pořádně vyspali a rodinka dostala prohlídku bytu, vyrazili jsme na první průzkum města. Zvolili jsme cestu skrz Rua de Cedofeita, kolem Universidade do Porto a Torre dos Clérigos a malými uličkami až dolů k řece Douro. Tam jsme se nachvíli kochali na portugalské náplavce, které teda tady říkají Ribeira s výhledem na významný most Ponde de Luís. Ribeira je sice hodně turistická a často plná lidí, ale je zároveň centrem všeho dění, takže tu můžete pravidelně potkat pouliční umělce, kteří tu často zpívají nebo tančí a ve většině případech to skutečně stojí za to. Krásná hudba s úžasným výhledem na most překračující řeku, která se na slunci třpytí a zrcadlí všechny vinárny na druhé straně.
Rua Santa Catarina
U řeky jsme se stavěli také na oběd a dali si Bacalhau a Brás. Tohle jídlo jsem si zamilovala již dávno, když jsem ho chutnala poprvé a teď jsem ho také doporučila své rodině. Jedná se kousky tresky s cibulí smíchané s nakrájenými smaženými bramborami a vajíčkem. Občas se přidávají i černé olivy. Všem kromě ségry moc chutnalo; tohle jídlo není mezi dětmi zrovna oblíbené, takže pro děti a teenagery bych úplně nedoporučovala.
Od řeky jsme se vydali po prudkých schodech zpátky nahoru do kopce směrem k našemu bytu. Tentokrát jsme zvolili cestu skrz významnou nákupní ulici Rua Santa Catarina. Ulice bývá často využívána k umisťování uměleckých expozicí. Nachází se tu spousta obchodů a kaváren včetně známé historické kavárny, Café Majestic. My jsme ale už byli unavení a rozhodli se zamířit domů.
PONDĚLÍ
V pondělí a úterý jsme ještě stále pobývali v Portu. Protože moje sestra nebyla zrovna nadšená z nedělní procházky ve měste, hned v pondělí jsem ji po obědě vytáhla na surf. Bylo to její veliké přání a tak jsme nasedli na autobus směrem Castello do Queijo, kde už znám dvě školy surfování. Ceny pro všechny začínající surfaře jsou většinou dosti podobné ve všech školách a liší se dle sezóny.
Ceny surfování:
Během sezóny Mimo sezónu
1 lekce €25 1 lekce €20
5 lekcí €80 5 lekcí €70
Určitě doporučuji koupit nejprve jednu lekci a když zjistíte, že se vám tenhle sport líbí, tak pak si třeba koupit balíček lekcí. Ono se to může zdát jako brnkačka, ale ve finále je surfování trochu jiné, než si všichni představují. Surfování jsme si nakonec neskutečně se ségrou užily a veděly jsme, že to nebude naposled.
ÚTERÝ
V úterý jsem svoji rodinku vytáhla na místo, kde se řeka Douro, která dělí města Porto a Gaia, vlévá do Atlantického oceánu. Této čtvrti v Portu se říká Foz a je to zároveň nejbohatší čtvrtí Porta. Na uplném konci zdejšího mola je postaven maják, který je právě v rekonstrukci a na konci druhého mola je menší stanice, která slouží lodím, jako hlavní orientační bod. Když se rozhodnete vydat a konec nějakého mola, možná budete překvapeni, že místní neutuchající vítr může být ještě větší. I za krásného teplého dne jsme se zabalili do našich mikin a bund a chvíli se kochali na konci mola nekonečným ocánem, který divoce bušil do mola svými třpytivými vlnami.
Když už jsme se cítili dostatečně vyvětraní, tak jsme se rozhodli občerstvit v nějaké místní kavárně. V Portu se za posledních několik let objevila řada krásných moderních kaváren plných různými vegan, gluten nebo lactose free a dalších moderních pokrmů.
Naštěstí moje rodina nemá žádné intolerance nebo alergie a tak jsem si neodpustila je vzít do tradiční portugalské kavárny. Já sama jejich sladké pečivo miluji (samozřejmě si taky někdy ráda zajdu do nějaký cool novější kavárny) a moje rodina se zamilovala okamžitě taky. Dali jsme si výběr několika zákusků (vůbec netuším jména), ale všechno nám moc chutnalo. Portugalské dezerty jsou velmi často z listového těsta, hodně vajec a často mívají žloutkové náplně nebo krémy z bílků.
Po dostatečném posilnění nás čekala procházka směrem k centru Porta podél řeky. Tohle je taková moje oblíbená klasika. Cesta je krásně rovná a jak se postupně dostáváte blíže do centra, Porto a Gaia se vám stydlivě odkrývají a nabízejí pokaždé trochu jiný, ale vždy překrásný výhled.
My jsme naši cestu ukončili tentokrát trochu dříve a nedošli jsme až do centra, protože už některým členům výpravy nestačily síly, ale stejně jsme si tomoc užili. V Portu moji rodiče byli zatím tři dny a ještě neviděli všechno. Věřím tomu, že se dá toho vidět mohem více a navštívit mnohem více, ale my jsme si to užívali. Snažila jsem se nastavit každodenní výlet tak, aby to každý fyzicky zvládnul a nechávala jsem často volný prostor pro změny a nebo spontánní nápady.
Další den ve středu jsme se už vydali na sever Portugalska, kde jsme měli zůstat společně 5 dní, ale ještě po návratu v neděli, byl prostor v úterý na návštěvu zbylých míst v Portu. To už jsem vyslala svoji rodinku samotnou, protože mi skončila dovolená a já musela do práce. Nakonec to stejně nestihli všechno, protože preferovali pohodovou procházku městem a spontánní zastávky v obchůdcích a kavárnách.
Pokračování příště…
